českydeutsch

zem v esk republice nejnovjho a v poad tvrtho Nrodnho parku esk vcarsko je soust ir oblasti Labskch pskovc, nazvan ji po dv stolet eskm a Saskm vcarskem. Zsluhu na tomto romantickm nzvu krajiny maj mimo jin i dva vcart mali Adrian Zingg a Anton Graff, kte v druh polovin 18. stolet psobili na Akademii v Drd'anech. Ti podnikali cesty podl Labe do mst mezi Pirnou a Henskem a svm vtvarnm dlem poloili zklady zdej vedutov tvorb a propagaci prodnch krs. Ji od druh poloviny 19. stolet se zem stalo velmi vyhledvanm, k emu pispli tehdej vlastnci panstv Kint a Clary-Aldringenov zpstupnnm turisticky nejzajmavjch mst, jako nap. soutsek Kamenice, Pravick brny nebo vyhldek u Jetichovic. Romantick pitalivost krajiny vedla ke vzniku nejstarch horskch spolk na zem dnen R - Horskho spolku pro esk vcarsko (1878) a Horskho spolku pro nejsevernj echy (1885).

Snahy o zkonnou ochranu eskho vcarska se datuj ji od potku 20. stolet, celistv pe se vak zem Labskch pskovc dostalo a v roce 1972, kdy byla vyhlena Chrnn krajinn oblast Labsk pskovce. O dvacet osm let pozdji bylo v nejcennj sti vyhleno zem s nejvym stupnm ochrany- nrodn park.

Hlavnm pedmtem ochrany v Nrodnm parku esk vcarsko je uniktn geomorfologie skalnho msta a na ni vzan rozmanitost rostlin a ivoich. Typick jsou nesetn skaln hbety, kaony, pskovcov ve a stolov hory strmc nad nedohlednm moem les, kter doslova ohrom vnmavho nvtvnka.

Neobyejnou harmonii prody navc dotv etn pamtky lidov architektury roubench a hrzdnch dom s podstvkou v obcch lemujcch hranici nrodnho parku.

Sprva Nrodnho parku Sask vcarsko sdl v Bad Schandau, zde je i Dm nrodnho parku s multimediln expozic pro nvtvnky.