českydeutsch
Nsledujce text je pevzat z oficiln turistick mapy 1:25000 NRODN PARK ESK VCARSKO

esk silnice
Historicky vznamn komunikace, star obchodn stezka prochzejc z ech do Saska. Ve sv dob tvoila i hranici poles dvou sousednch panstv: Clary-Aldringen a Kinskch. Z tto doby pochz i nkolik starch hraninch znamen a letopot na okolnch skalch.

Divok soutska
Psobiv prodn partie zk soutsky eky Kamenice, sten pstupn jen pevozem na pramicch. Flora i fauna je obdobn jako v Edmundov soutsce. Pro jzdu na pramicch a p turistiku byla soutska upravena v roce 1898 zsluhou Horskho spolku pro esk vcarsko a knete Edmunda Clary-Aldringena.

Dolsk mln
Poprv doloen r. 1515 jako mln o tech kolech (jedno pohnlo pilu, dv mlec zazen). Znovu vystavn i s budovou pekrny r. 1727. Pi nedostatku vody slouil i jako sladovn mln pro bynoveck pivovar. Roku 1814 doplnn o budovu palrny. Koncem 19. stolet zde konila trasa pramic Ferdinandovi soutsky, tehdy dolo k vybudovn vepny. Nkolik let zde sdlila finann str. Po roce 1945 oputn, dnes pouze romantick zcenina.

Edmundova (Tich) soutska
Pat k nejcennjm a nejzajmavjm stem eskho vcarska. Je pojmenovan po kneti Edmundu Clary-Aldringenovi. V hluboce zaznut soutsce ky Kamenice s vysokmi pskovcovmi stnami lze velmi nzorn pozorovat tzv. zvrat vegetanch stup, kter se uplatuje v dsledku klimatick inverze. Tzn., e v dsledku hromadn studenho vzduchu rostou na dn soutsky v nadmosk ve okolo pouhch 150 m chladnomilin druhy, nap. violka dvoukvt, vranec jedlov nebo pek objmav, kter jinak nachzme v horskch, pp. podhorskch polohch. Na hranch pskovcovch stn se vyskytuje rojovnk bahenn, charakteristick druh eskosaskho vcarska. K typickm obyvatelm soutsky pat tak ledek n, skorec vodn, konipas horsk, p ern, netopr vodn, vzcn t vydra n. Z bezobratlch ivoich se zde vyskytuj druhy charakteristick pro horsk a inverzn polohy. st rokle je pstupn pouze jzdou na pramicch, jejich provoz byl zahjen r. 1890.

Falkentejn
Na skalnm ostrohu SV od Jetichovic nad Haovm dolem stval pomrn velk hrad Falkentejn, zaloen koncem 13. stolet Michalovci. Zatkem 15. stolet koupil hrad s celm eskokamenickm panstvm Hynek Berka z Dub. Roku 1428 peel hrad s celm zbom prodejem na Zikmunda z Vartenberka. V tto dob sdlil na hrad znm hejtman Mike Blekta. Koncem 15. stolet hrad zanikl. Roku 1852 dala knna Vilemna Kinsk upravit pstup ke hradu a cel prostor pro turistiku. Dnes je objekt obtn pstupn.

Gabrielina stezka
Tradin promendn cesta spojujc Pravickou brnu s Mezn Loukou. Byla pojmenovna nejsp podle sestry knete Edmunda Claryho-Aldringena, prkopnka zdej turistiky.

Hofberg (prodn pamtka)
Druhov bohat louka s teplomilnou flrou a porosty vesu obecnho na vchozech pskovcovch skalek na bo Dvorskho vrchu (Hofberg) u Vysok Lpy. Z nezalesnnho nvr je kruhov rozhled na esk vcarsko (Pravick brna, Rovsk vrch), stolov hory Saskho vcarska, esk stedoho a Luick hory.

Hensko
Obec vznikl na mst obchodnho pstavu a skladi deva. Od 19. stolet se stala centrem turistiky, je vchozm mstem k vletm do soutsek ky Kamenice, na Pravickou brnu, do dol Such Kamenice nebo peshraninm pvozem do dol Labe na esk i sask stran. V obci jsou dodnes patrn tzv. Parkov pravy s vyhldkami. Tato phranin ves pedstavuje zvltn typ doln zstavby bez zemdlsk pdy. Na prav stran eln stny hotelu Labe jsou umstny letopoty udvaj hladinu vody pi povodnch mench od 19. stolet. V obci se nachz kostel sv. Jana Nepomuckho z 80. let 18. stolet a socha stejnho svtce. Pi silnici na Janov ve skle vytesna skaln Hiebelova kaple.

Jetichovice
Tradin turistick a lebn stedisko pod zceninou hradu Falkentejn. V obci se nachz pozdn barokn kostel sv. Jana Nepomuckho z roku 1752 a ada roubench a hrzdnch staveb. Objekty jsou vyuvny pedevm jako rekrean chaty, penziony a restaurace. Vchoz msta pro turistiku a horolezectv.

Kaon Labe
Pat k nejcennjm stem CHKO Labsk pskovce. eka Labe vytv svou erozn innost v kdovch sedimentech a 300 m hlubok kaon - nejmohutnj pskovcov kaon v Evrop - a v jeho spodn st odkryla star krystalinick podlo. Kaon Labe pedstavuje stanovit pro adu ohroench, chrnnch a vzcnch druh. Na trkopskovch nplavech eky se dosud vyskytuje drobnokvt poben (posledn nalezit v R, kriticky ohroen druh), na labsk behy se po mnoha desetiletch vrtil bobr evropsk (kriticky ohroen druh). V kaonu hnzd mj. sokol sthovav, vr velk, moudivlek lun a pisk obecn. Zejmna na pravm behu Labe se zachovaly rozshl porosty pirozench les, od lunho lesa na bezch pes buiny na svazch kaonu po reliktn bory na hranch pskovcovch stn. Uniktn krajinsk hodnota zem je patrn zejmna z vyhldek nad kaonem (Belvedr u Labsk Strn, Rov heben). Kaonem prochz mezinrodn eleznice a silnice. V souasn dob je prodovdn a krajinsk hodnota kaonu ohroena plnovanou vstavbou vodnho stupn v Prostedm lebu.

Mal Pravick brna
Men obdobu znm Pravick brny nalezneme v Jetichovickch stnch. Je vzdlena 2 km severn od Vysok Lpy a pestoe nedosahuje tak monumentlnch rozmr (je pouze 2,3 m vysok a 3,3 m irok, e oblouku 1 - 1,5 m), jde o dal jedinen pklad perforace pskovcovch skal na zem Nrodnho parku esk vcarsko.

Mariina skla
Skaln vyhldka s altnem v blzkosti Jetichovic. Pvodn porn pozorovatelna, turisticky zpstupnna v roce 1856 knetem Ferdinandem Kinskm. Z pvodnho nzvu Velk Ostr byla skla pejmenovna podle manelky majitele panstv - knny Marie Anny Kinsk.

Mezn Louka
Pvodn zstavbu tvoily pouze vrchnostensk objekty, z nich nejstarm byla hjovna, zbudovan roku 1794. Dnen hotel Mezn Louka nechal postavit kne Edmund Clary-Aldringen roku 1892. Slouil jako penzion a klimatick lzn. Na potku 20. stolet se zvaovala monost vyuit zdejch pramen. Obec je vchozm bodem pro nejfrekventovanj turistick trasy - na Pravickou brnu i k soutskm Kamenice.

Na Tokn
Nejstar osdlen je doloeno archeologickmi nlezy ji ve stedovku a pravdpodobn mlo souvislost se zaniklou osadou Purkartice. Na skle za chatou pi vstupu do skaln komnaty zstal zachovn letopoet z poloviny 16. stolet (pro veejnost neppustn). Loveck chaty a zmeek Na Tokn byly vystavny v 19. stolet uprosted zruen loveck obory. Bvalo zde obydl vrchnostenskho ednka, kuchyn, strnice, kosk stn a korovna. Cel komplex vyhoel roku 1905 a byl vystavn v alpskm stylu. Monost oberstven.

Pravick brna
Jeden z nejznmjch morfologickch tvar eskch skalnch mst, kter se nachz 3 km od Henska pobl sttnch hranic se SRN. Stal se symbolem Nrodnho parku esk vcarsko. tvar vznikl bon eroz v zkm pskovcovm ostruhu vybhajcm ze skaln ploiny a svmi rozmry (vka klenby 16 m a ka tm 27 m, e oblouku 7-8 m) je nejvt pskovcovou skaln brnou v Evrop.

Rudolfv kmen
Skaln vyhldka s altnem v blzkosti Tokn - zpstupnna od roku 1824. Sklu tvo proeleznn pskovec: elezit inkrustace zde vytvej pokliky, roury a jin pozoruhodn tvary.

Rovsk vrch (nrodn prodn rezervace Rk)
Je nejvym bodem NP esk vcarsko (619 m) a tvo dominantu cel oblasti. Je nejmohutnj elevac tetihornch vyvelin (edi) v celm eskosaskm vcarsku. Na bohatm substrtu se zachovala pirozen lesn spoleenstva s pralesovitm charakterem, zejmna kvtnat buiny a suov lesy. K charakteristickm druhm tchto spoleenstev pat nap. mateinka vonn, strdivka jednokvt, pitulnk horsk, jemenka evropsk, na jae kyelnice devtilist aj. Najdeme zde tak charakteristick obyvatele zachovalch listnatch les, nap. holuba doupka a lunu edou. Dle se zde meme setkat i s plchem velkm, netoprem rezavm i olkem horskm. Vzcnm obyvatelem zdejch les je t kriticky ohroen rohek Ceruchus chrysomelinus. Na svazch se msty vyskytuj sut (kamenn moe). Vhledy z vrcholu hory jsou pouze dl, z rznch mst: ve Dran, stolov hory Saskho vcarska, dol Labe nad Dnem, esk stedoho (Mileovka), Jetd, Luick hory, luknovsk a Hornoluick pahorkatina, Jetichovick skly.

auntejn
Jeden z nejkrsnjch skalnch hrad le pi esk silnici severn od obce Vysok Lpa pi erven znace k Mal Pravick brn. Pvodn berkovsk hrad zaloen ve 13. stolet. Zatkem 15 stolet ho dostal do zstavy rod Vartenberk, sehrl roli ve vlkch mezi Vartenberky, Saskem a Luici. Zatkem 16 stolet zpustl a zanikl.

Tetevna (Balzerovo leen)
Rozmrn skaln pevis v blzkosti Jetichovic. Nzev pochz pravdpodobn z nmeckho "tokat" a snad dokld jeho historick vyuvn myslivci pi lovu na teteva. Na skaln stn jsou vytesny pamtn npisy z doby ticetilet vlky (1632), z exkurze Lesnick sekce Sdruen zemdlc a lesnk (1856) a jejich nsledovnk (1999).

Vilemnina stna
Skaln ostroh nedaleko Jetichovic, pvodn nazvan ern stna. Ve druh polovin 19. stolet zpstupnn pro nvtvnky, doplnn stavbou devnho altnu v podob poustevny a nov pojmenovn podle matky majitele panstv - knny Vilemny Kinsk.

Vysok Lpa (vesnick pamtkov zna)
Obec pat k nejstarm sdelnm centrm v oblasti. V 16. stolet zde stval loveck zmeek, v 18. stolet hospodsk dvr s panskm domem a lesovnou. Dnes je obec rekrean oblast s ojedinle zachovanm lidovm jdrem lidov architektury. Roku 1995 prohlena Vysok Lpa za vesnickou pamtkovou znu.

Zadn Jetichovice
Zanikl osada na esk silnici, konstituovan bhem 19. stolet. Zstavba tala pt popisnch sel: krma, vrchnostensk lesovna eskokamenickho a bynoveckho panstv a dva obytn domy. K nejstarm objektm patila krma, pvodn katr, pozdji mln. Osada zanikla po 2. svtov vlce.

Zmeck vrch u Vysok Lpy
Pskovcov skly nad obc Vysok Lpa s dalekm rozhledem: esk vcarsko (Jetichovick skly), Luick hory, esk stedoho (Sedlo, Kleten, Mileovka), Rovsk vrch.

Zmeek
Bval loveck chata lechtickho rodu Clary-Aldringen u Vysok Lpy. Vystavna roku 1930 podle projektu Augusta Hermanna z Chibsk. Pvodn interir zdobily etn trofeje, grafiky a obrazy loveckou tmatikou. Dnes stylov ubytovac a pohostinsk zazen.